Mimo práci a ve volné dny nám tu zbývá poměrně dost volného času. Naposledy jsem ho měla tolik snad jen v období covidu, kdy jsem byla několik měsíců izolovaná na bytě, mimo lidi. Práce tady není mentálně náročná, takže si člověk musí najít způsob, jak zabavit hlavu a mít pocit, že se někam posouvá – jinak by to celé začalo působit dost prázdně. A tak jsem si postupně vytvořila systém koníčků, které mi pomáhají udržovat balanc.

Knihy

Čtení mě provází už od dětství, (série Stmívání, série o Percy Jacksonovi, Řecké báje a pověsti, ruská mytologie, knihy od Stephena Kinga od Deana Browna až po 50 odstínů šedi) ale čím jsem starší, tím víc mě přitahují knihy, které mi alespoň pocitově, něco dávají. Takže teď jsou na seznamu knihy o lidském těle, psychologii a fungování mysli – fascinují mě způsoby, jak tělo a duše spolupracují (a někdy i bojují).

Kromě toho ráda sahám po poezii, knihách o ekologii nebo politice a také seberozvoji. Všechny tyto oblasti mi pomáhají rozšiřovat obzory a klást si otázky, které bych si jinak nepoložila. A ano, i když to možná zní jako docela náročný koktejl témat, občas ho proložím komiksem (Manhwa nebo Manga ano jsem divná, upadla jsem v nemilost tomuto žánru v období Covidu, který jsem strávila převážně koukáním na anime a čtením komiksů). Protože vypnout hlavu je taky potřeba – a právě komiksy mi k tomu slouží skvěle.

Cvičeníčko cvičení

Jedním z mých nejnovějších koníčků, kterému jsem propadla už téměř před rokem, je posilovna. Začalo to jako klasický “novoroční restart”, ale rychle se z toho stal návyk, bez kterého si svůj týden neumím představit.

Navíc nejde jen o cvičení. Posilovna se pro mě stala i místem sociálního kontaktu – setkávám se tu s lidmi z místní komunity, (musíš si v této pustině udělat nějaký režim a občas vidět ostatní lidské bytosti) kteří sdílí podobný životní rytmus, a díky tomu se cítím víc jako součást celku.

Sauna a otužování

A když už mluvím o posilovně, nemůžu nezmínit další věc, kterou jsem si zamilovala – saunu a hot tub. Od té doby, co jsem s Míšou, jsem se do tohoto druhu regenerace úplně zbláznila.A je to pro nás takový párový rituál.

Na oplátku jsem ho zase navnadila na otužování, což je zvyk, který si nesu už od vysoké školy. Tak jsme si to vlastně krásně vyměnili – já ho naučila milovat studenou vodu, on mě zase ponořil do tepla.

Pletení-trpělivost v praxi

Nejnovějším přírůstkem mezi moje hobby je pletení. Přiznávám, že jsem nečekala, jak náročný test trpělivosti to bude. Pokud někdo doufá, že ode mě dostane krásně upletenou šálu, budu ho muset zklamat – tohle není moje liga. Zato čepice a headbandy? Let’s go! Pomalu, ale jistě, se učím užívat si samotný proces.

Kreslení jako denní rituál (skoro)

Další cestou, jak se vyjádřit a trochu vypnout, je pro mě kreslení. Snažím se v tom být pravidelná a každý den něco nakreslit – i kdyby to byla jen malá skica. Pravda je, že moje snaha o disciplínu připomíná odvykání silného kuřáka – chvíli to jde, chvíli zase ne. Ale přesto kreslím víc než kdykoliv dřív a to samo o sobě je pro mě malý (velký) úspěch.

Blogísek a AI

Zajímavou novinkou je, že psaní tohoto blogu vzniká ve spolupráci s umělou inteligencí. Díky kurzu o AI jsem si vytvořila svého vlastního asistenta, který mi pomáhá upravovat texty, zlepšovat jejich čitelnost a hlavně opravovat gramatické chyby. I přes to, kolik toho načtu, mi moje dyslexie bohužel stále nedovolí napsat text bez chyb – a tahle pomoc pro mě znamená obrovskou úlevu a motivaci psát víc.

Budoucí plánešky

Do budoucna bych ráda přidala i fotografii. Foťák je pro mě španělská vesnice – nebo jak by řekli naši polští sousedé, „český film“ (ano, opravdu to tak říkají, můžete si to ověřit). Ale ráda bych se naučila dělat pěkné, kvalitní fotky alespoň na mobilní telefon. Takže k investici do auta, brzy přibude i investice do pořádného telefonu.

Stejně tak se těším, až si z Česka přivezu svůj tablet a začnu používat Procreate. Přechod z papíru do digitálního prostředí mi připadá jako přirozený další krok, a moc se těším, až si začnu hrát s barvami, strukturami a vrstvením – možnosti jsou nekonečné.

Další věcí je naučit se správně zacházet s financemi. Upřímně, nikdy jsem zrovna nevynikala finanční gramotností – a právě proto to chci změnit. A kdo ví… možná z toho nakonec vzejde i nějaký nápad, kde bych mohla zužitkovat zkušenosti, které tady sbírám. Třeba to nakonec povede k něčemu většímu.

---

Závěrem? Moje hobby nejsou jen pasivní kratochvíle – jsou to malé každodenní rituály, které mi pomáhají udržovat mozek v běhu (i když možná …občas běhá až moc). Ať už jde o čtení, otužování, pletení nebo kreslení, každý z nich mě baví. A psaní tohoto textu mi navíc připomnělo, jak moc mi pomáhá technologie v tom, abych mohla tvořit i přes své limity.