Kdybyste chtěli ukázat prstem na místo, kde se planeta Země rozhodla pořádně upustit páru zamíříte sem k nám, do oblasti jezera Mývatn, která leží přibližně 100 kilometrů východně od Akureyri.

Mývatn se nachází poblíž Středoatlantského hřbetu, tedy zlomu mezi Severoamerickou a Euroasijskou tektonickou deskou. A hádejte co – právě tady se ty dvě desky rozcházejí, což způsobuje, že země praská, láva teče, pára syčí a sopky mají v podstatě permanentní PMS. Tahle oblast je jednou z nejaktivnějších sopečných zón na Islandu, známá jako severní vulkanická zóna.

Co tu tiká pod povrchem?

Krafla! Nedaleko jezera se nachází sopka Krafla – nenápadná, ale pěkně výbušná paní. Mezi lety 1975 a 1984 probíhala v oblasti sopečná série erupcí a zemětřesení známá jako Krafla Fires.

A co kdyby Krafla vybuchla znovu?

Inu, oblast Mývatn by se pravděpodobně musela uzavřít. Naštěstí mají geologové oblast velmi dobře monitorovanou a větší erupce se dají včas předpovědět. (Aspoň doufáme.)

Mývatn vzniklo asi před 2300 lety, a to díky mohutné erupci lávového pole Laxárhraun. Výbuch byl tak silný, že roztrhl zem a na některých místech vytvořil jezerní pánve, zatímco jinde po sobě zanechal čedičové labyrinty a zvláštní pseudokrátery.

Celá oblast je vlastně učebnicí vulkanologie v terénu – najdete tu sopku Hverfjall (tufový kráter, tedy kráter vzniklý výbuchem sopky pod vodou nebo pod ledem), bublající sírové prameny Hverir, lávové pole Dimmuborgir, které vypadá jako pozůstatky hradu z Pána prstenů, a samozřejmě to hlavní – naše jezero.

Jezero obsazené pakomárky

Jméno „Mývatn“ doslova znamená komáří jezero (ve skutečnosti to jsou pakomárci). Dobrá zpráva: nekoušou. Špatná zpráva: jsou všude. Ale bez nich by nebylo to, co dělá Mývatn tak výjimečným – život.

Ptačí ráj a kachní království

Díky komárům a dalším drobným organismům je jezero jedním z nejvýznamnějších hnízdišť vodního ptactva v Evropě. A kachny? Ty tady mají skoro vlastní republiku. Žije tu největší rozmanitost druhů kachen na světě. V okolí najdete i potápky, rybáky, husy, labutě a spoustu dalších opeřených obyvatel, kteří se sem vracejí každé jaro jako Češi v létě do Chorvatska.

Pro ne-ornitology– v oblasti žijí i lišky polární a sem tam zahlédnete i sobíka.

Kdy se oblast osídlila?

Oblast Mývatn byla osídlena krátce po příchodu prvních norských osadníků, tedy kolem roku 900 n. l. A není divu – geotermální aktivita zajišťovala teplo, vodu a úrodnou půdu. A co víc, spousta lovné zvěře.

Legendy, trolové a černé hrady

Lávové pole Dimmuborgir (v překladu “temné hrady”) je místem, o kterém si Islandané šeptají už po staletí. Podle legend se právě tady otevřely brány do pekla, a od té doby se tu schovávají trolové, duchové a jiné potvůrky. A víte, co je horší než troll? Islandský Jólakötturinn – vánoční kočka, která sežere každého, kdo nedostane na Vánoce nový kus oblečení.(tady se ty ponožky od babičky hodí víc než jinde).

Reykjahlíð

Ačkoliv oblast vypadá divoce a odlehle , každé léto sem proudí tisíce turistů. Okolí je tak mixem netknuté přírody a turistického ruchu. Reykjahlid – s trvalou populací okolo 300 obyvatel, slouží jako centrum celé oblasti. Najdete tu obchod, školu, poštu, benzínku, kavárnu a nějaké to sociální vyžití.

Pár slov na konec

Mývatn není jen o jezeru, sopečných polích, geotermálních pramenech nebo o tom, že vás tu může u snídaně pozorovat kachní rodinka. Je to Island v miniatuře – surový, tichý a přitom plný života.

Možná vám tu bude foukat vítr tak silně, že vám odfoukne svačinu, někdy i stan. Možná vás budou otravovat hejna pakomárů (ne když fouká vítr, díky bohu). Možná nepochopíte, jak někdo může dobrovolně žít v krajině tak odlehlé. Ale pak se podíváte kolem – na mlhou zahalené lávové útvary, na tiché hladiny jezera poseté vodními ptáky – a pochopíte.